Ships of Pan-Asia
Lodě Pan-Asie
Rychlý rozmach v padesátých letech byl možný díky nákupu použitých fregat a torpédoborců od sovětského námořnictva, zatímco Čínská lidová republika vyvíjela lodní stavitelství a námořní architekturu vlastními silami (s pomocí Sovětů). Až do 80. let a rozpadu Sovětského svazu PLAN zůstalo zaměřeno hlavně na pobřežní a říční boje. Čína sehrávala stále významnější roli ve světě - i námořně - což vedlo k rozmachu moderního PLAN a zavedení tzv. "schopností zelených vod" (green-water = pobřežní síly schopné operovat na oceánech; brown-water/řeky, blue-water/oceány), což se rozvíjí dodnes. PLAN využívá nejméně jednu moderní letadlovou loď (pořízenou coby nadbytek z námořnictva Ruské federace), zatímco vyvíjí vlastní program nosiče letounů. V roce 1981 také spustili svou první ponorku vybavenou nukleárními balistickými raketami a pokračují ve vývoji vlastních návrhů hladinových lodí i ponorek.
Zničením jejich ubohých sil v prvních dnech Druhé Čínsko-Japonské války roku 1937, ve skutečnosti přestalo ROCN do konce 2. sv. v. existovat. Bylo pozvednuto a přetvořeno přísunem vyřazených spojeneckých a zajatých japonských lodí, nicméně následně bylo opět zdecimováno čínskou vnitřní politikou, kdy některé jednotky zběhly, aby podpořily komunistické síly během Čínské občanské války, která vypukla v březnu 1946. Loajální jednotky ROCN byly pověřeny pomocí a ochranou evakuace více než milionu uprchlíků z Číny na Tchaj-wan, v říjnu 1949, po porážce Čankajška komunisty Mao Ce-tunga.
K velkému zklamání Čínské lidové republiky, západní námořnictva (jako např. U.S. Navy) rychle navázala vztahy s exilovými ozbrojenými jednotkami Čínské republiky a podporovala je v následujících desetiletích. Přísun technologií a materiálu udržoval ROCN moderním a schopným obstát, když na počatku 90. let vznikaly obavy, že by PLAN mohlo izolovat celý ostrov. Místní lodní průmysl nemohl dodávat ponorky, ale úspěšně vyvinul a předal do služby v ROCN množství fregat, korvet a hlídkových lodí. Spolu se zakoupenými použitými loděmi ze Spojených států, Francie, Německa a Nizozemí, tak mohlo moderní ROCN pokračovat v kontrole pobřeží a provádění protiblokádních opatření ve stínu rozpínajícího se PLAN.
Mladé námořnictvo mělo sotva čas shromáždit majetek, když se ocitlo vtaženo do Korejské války, která vypukla v červnu 1950. Podpořeno zakoupenými a darovanými použitými druhoválečnými loděmi od spojenců - stejně jako samotnou účastí námořnictev Organizace spojených národů (OSN) - ROKN si rychle vybudovalo reputaci agresivního, schopného a efektivního bojovníka. Klid zbraní, který po třech letech ukončil válku, udal cestu k dlouhotrvajícímu, nestabilnímu míru mezi Korejskou (Jižní Korea) a Korejskou lidově demokratickou republikou (Severní Korea).
Od konce korejské války se ROKN soustředilo na budování námořních sil, které udrží pod kontrolou Severokorejce a jejich pobřežní oblasti. Od konce 70. let růst jihokorejské ekonomiky a lodního průmyslu umožnil rozšíření flotily o torpédoborce, fregaty a korvety domácí produkce. Novodobé ROKN pokračuje v misích odstrašujících agresi, v ochraně národního námořního práva a v podpoře zahraniční politiky. Od počátku 21. století je součástí jeho celkového poslání účast v několik mírotvorných operacích.
Konec revoluce vyznačil přerod Indonéského námořnictva v moderní námořní sílu. V souladu s výsledky konference u kulatého stolu v prosinci 1949 získalo TNI-AL množství válečného materiálu a námořních základen. Přístí dekádu TNI-AL posílilo a zlepšilo své schopnosti, reorganizací bylo rozděleno na různé námořní síly. Založilo námořní pěchotu - Velitelství námořního přepadového oddílu (Korps Komando-Angkatan Laut, or KKO-AL) - zatímco se zaměřovalo na námořní letectvo. Jeho přístup k bojovému vybavení rostl co do rozsahu, tak i do velikosti, díky Nizozemí i dalším státům.
Posílené TNI-AL se pomohlo vypořádat s mnoha separatistickými hnutími, která se objevila v 50. letech. Na vrcholu Studené války byla nezkušená Indonézie uchráněna před rozpadem zevnitř, aby zjistila, že je zapletena do velkého konfliktu mezi USA a Sovětským svazem, šířícím se po celém světě. Množství ex-sovětských plavidel si našlo cestu do služeb TNI-AL, protože mezi oběma zeměmi panovaly bližší vztahy, které však byly v důsledku coup d'état (státního převratu) v září 1965 přerušeny. Několik roků politického chaosu nakonec vyústilo v demokratičtější vládu, která se snažila navázat vztahy se (a získat od nich ekonomické investice) západními národy jako USA nebo Velká Británie.
TNI-AL prošlo výraznou modernizací v 80. letech, kdy obohatilo arzenál o raketové řižníky a další pokročilé technologie. Momentálně Indonézie disponuje největším námořnictvem mezi národy jihovýchodní Asie a je třeba zmínit schopnost postavit moderní raketové křižníky a ponorky prostřednictvím dohod s Jižní Koreou.
Siam později zadal zakázku u japonských loděnic na postavení 2 pobřežních monitorů, 2 ponorek a několika torpédoborců. Tyto lodě byly zapleteny v převratu roku 1932, kdy byla absolutistická monarchie transformována v Thajskou konstituční monarchii, stejně jako ve Francouzsko-Thajské válce, kdy Thajsko využilo pádu Francie roku 1940 k opětovnému získání uzemí, o která přislo během konfliktů v 19. století. Ukončení Francouzsko-Thajské války bylo vyjednáno Japonskem a dohoda byla podepsána v Tokiu, 9. května 1941. Sotva o 7 měsíců později bylo Thajsko napadeno a podmaněno Japonskem a jeho vláda byla v lednu 1942 přinucena vyhlásit válku spojencům.
Konec 2. sv.v. v létě 1945 přinesl do jižní Asie další politický chaos. Porážka Japonska a oslabení evropských koloniálních sil dovolili mnoha zemím provést podstatné změny ve vedení. S podporou Sovětského svazu a Číny se začala šířit komunistická ideologie po celém území Indočínského poloostrova. Za pomoci Spojených států (a královského vlivu) bylo Thajsko schopno odolat komunistickému tlaku a připojilo se k Organizaci spojených národů (OSN). Jednotky RTN tak mohly bojovat jak v Korejské, tak ve Vietnamské válce (ve spolupráci s Jižní Koreou, respektive Jižním Vietnamem).
Dnes novodobé RTN pokračuje ve zlepšování celkových schopností a jako jediná jihoasijská země disponuje letadlovou lodí. Stejně jako v případě Tchaj-wanu, místní loděnice jsou schopny dodávat moderní fregaty a torpédoborce a nemusí je tedy kupovat na západě.
Torpédoborce
Styl hry
) (s kratším trváním a dosahem než u křižníků stejné úrovně), kerým mohou nahradit Kouřový generátor(
).
