Šablona:Popelova medaile

Popelova medaile

Medaile se uděluje za odhalení nepřátelských tanků a samohybných děl ve všech bitvách:

IV. třída - 20 vozidel	III. třída - 200 vozidel	II. třída - 2 000 vozidel	I. třída - 20 000 vozidel

Historie

Generálporučík Tankových sil Nikolaj Popel, sovětský vojenský vůdce a politický pracovník, naplánoval útok na nepřátelský týl pomocí ukořistěných vozidel během bitvy o Dubno v létě 1941.

Činnost Popelovi skupiny

27.června 11.německá tanková divize (General der Panzertruppen Ludwig Crüwell) dorazila k Ostrogu a za ní postupovala 16.tanková divize. 27.června se část skupiny rozmístila k přenocování u vesnice Turkoviči. Stalo se tak po naražení na tvrdou obranu v linii 10 – 12 km jihovýchodně od Dubna. Úder Popelovi skupiny byl pro německá vojska zcela neočekávaný. Popelova skupiny zaútočila u Věrb, odřízla vpřed (Křemenec – řeka Ikva) vysunuté jednotky 16.tankové divize (skupina velitele 2.tankového pluku, podplukovníka Rudolfa Sieckeniuse) od hlavních sil a večer dorazily k Dubnu. Bylo tak dosaženo týla 11.německé tankové divize.

28.června dorazil k Věrbě prapor 300.motostřeleckého pluku 7.motorizované divize s oddílem dělostřelectva. 20 km za ním šly hlavní síly 7.motorizované divize a jednotky 12.tankové divize. Tyto se však již k popelově skupině probít nedokázaly. Cesta byla přeříznuta německou 75.pěchotní divizí a 16.pěchotní brigádou 16.tankové divize. Německé jednotky se rozvinuly a zaujaly obranu na linii řeky Pljaševka. Pokusy probít se pokračovaly do 19.00 hodin a 64.německý pěchotní puk hlásil 22 zničených sovětských tanků.

16.tanková divize přerušila útočnou činnost u řeky Ikva a obsadila obranu mezi dvěma rozdělenými skupinami 8.mechanizovaného sboru. Dne 29.června Popelova skupina pokračovala v obsazování klíčových pozic v německém týlu a vyvolávala tak u velení Wehrmachtu neklid. Například náčelník štábu pozemních sil Německa generál Halder si do svého deníku poznamenal: „Na pravém křídle 1.tankové skupiny se 8.ruský tankový sbor hluboce vklínil do našeho postavení a dosáhl týla 11.tankové divize. Tento klín vyvolal v našem týlu naprostý chaos a to mezi Brodami a Dubnem. Protivník ohrožuje Dubno z jihozápadu a to je při existenci velkých zásob výzbroje a materiálu v Dubnu krajně nevhodné“. Avšak nejen, že Popelova úspěchu nebylo využito, ale dokonce se nikdo nepokoušel prorazit kruh obklíčení, ačkoli 10 km jižně byla sovětská 140 a 146.střelecká divize! Tankisté z Popelovi skupiny, jejíž páteř tvořila 34.tanková divize, museli spoléhat na vlastní síly. A tito tankisté také generálovi Hubemu ukázali, čeho jsou schopni. Dne 29.června přešla 16.tanková divize do útoku s cílem uvolnit komunikace odříznuté sovětskými tanky. To jsou charakteristické příběhy z historie 16.tankové divize: „a znovu rozpaky, zmatek, ztráty! Rusové neočekávaně provedli pěchotní útok. Útok našich vojsk se zadrhl. Rozkaz k ústupu!“ „Zdálo se, že rozkazy již nikdo neposlouchal a začala bezhlavá střelba do všech směrů. Ústup se částečně změnil v paniku. Jenom na krátkou dobu se ještě jednou podařilo zastavit tlak tanků a pěchoty. Věrbu jsme museli opustit“.

30.června německá 16.tanková divize za podpory letectva začala nový útok ve směru Věrby a ačkoli se ani tentokrát nepodařilo rozbít obklíčenou skupinu sovětských vojsk, situace Popelovi skupiny byla kritická: krom 16.tankové divize útočila ze severu i 44.pěchotní divize (General der Infanterie Friedrich Siebert), z východu 111.pěchotní divize (General der Infanterie Otto Stapf) ze západu 75.pěchotní divize (Generalleutnant Ernst Hammer).

Němci nakonec využili početní převahu, zničily obklíčené jednotky 8.mechanizovaného sboru. Z obklíčení se podařilo uniknout pouze nevelkému počtu vojáků a velitelů v čele s brigádním komisařem Popelem. N.K.Popel se na cestě spojil s jednotkami 124.střelecké divize a úspěšně vyvedl 1 778 lidí.