Německo
Obrněná vozidla vyráběna v socialistickém spolkovém (druhá světová válka) Německu a v zemích, které se tato doba úzce dotýkala (například Československo) nebo poválečnou Spolkovou republikou Německo. Vyprodukovali až nepřiměřený počet slavných a nejznámějších vozidel pro boj v této oblasti, což z něj dělá jednu z klíčových frakcí ve světě tanků.
Wehrmachtovy (německé ozbrojené síly, zejména armáda, od roku 1921 do roku 1945) tanky dávají důraz na přesná děla s menšími průměrnými kalibry, ale s dobrou rychlostí střelby a rychlostí nabíjení. Jejich pancíř poskytuje dobrou ochranu, ale má tendenci být slabší v porovnání se srovnatelnými ruskými tanky, většinou je i méně spolehlivý díky uhlů jeho sklopení. Mají průměrnou až mírně nadprůměrnou hodnotu mobility a dohledu, stran manévrovatelnosti jsou blíže ke svým americkým protějškům, ovšem jsou o něco těžší. Vedle toho všeho mají i velké zásoby hp. Německé tanky jsou spíše specializovaný národ ve svém stylu hraní, ale i zde se najdou výjimky, které dokáží zastoupit v případě potřeby více rolí. Z této doby pochází spousty modelu/prototypů i slavných projektů. Díky soutěživosti 3 velkých firem zde máme jedny z nejlepších tanků: vývojáři lokomotiv Henschel & Son (H), vývojáři Motoru Porsche (P) a vývojáři zbraní Krupp (K).
Poválečné tanky Bundeswehru (Bundeswehr se skládá z ozbrojených sil a civilních složek, zal. 1955) však vycházejí ze zcela odlišné filozofie, upřednostňovaly spíše manévrovatelné, všestranné jednotky s vyváženými zbraněmi, ovšem měli díky tomu zanedbatelnou ochranu pancířem. Tyto poválečné tanky jsou ideální jako "podpůrné" tanky.
Německé lehké tanky mají široké využití. Na lehký tank mají obstojný čelní pancíř, jsou schopni odrazit střely pomocí svého naklopeného předního pancíře při správném naúhlování. Nižší a střední tiery lehkých tanku mají na výběr ze silných zásobníkových děl nebo houfnic. Od VII tieru používají lehké tanky 90mm děla uzpůsobená na odstřelování nepřátelských tanků. Německé lehké tanky váží více než lehké tanky jiných národu a proto mají lepší schopnost narážet do nepřítele a udělovat vyšší poškození (tzn. ramovat). Od tieru VII Spähpanzer SPIC se k tomu přidávají klasické německé vlastnosti: rychlost, hbitost, dobré dělo. Od tohoto tieru se větev rozděluje na 2 linie: první větev končí středním tankem Leopard 1 a druhá končí lehkým tankem Rhinemetall Panzerwagen.
Německé střední tanky mají tendenci hrát více ze zadních linií, ovšem jejich přesná děla tuto vzdálenost dobře kompenzují. Existují zde 2 linie. První je linie z řady Panther/E, která se skládá z velmi flexibilních jednotek, které mají dobrý čelní pancíř a z druhé linie Daimler-Benz/Leopard 1, která se skládá z mobilních tanků, ale se slabším pancířem. Nižší tiery z řady E50M do VI tieru jsou spíše agilnější s menším poškozením střel, zatímco vyšší tiery mají silnější pancíř a dobrou palebnou sílu, ovšem nejsou už tak agilní. Linie na tank Leopard 1 nabízí vynikající děla a pohyblivost, ale mají horší pancíř. Pokud tyto tanky porovnáme s jinými národy, tak mají mírně lepší pancíř na podvozku a slabší pancíř na věži, díky čemuž se lépe využijí na městských mapách. Menší velikost věže kompenzuje jejich nevýhodu v hull-down pozicích.
Německé těžké tanky mají všestranné použití: odrazit snahy nepřítele o proražení linie, schopnost kontroly strategických pozic a pohlcování poškození mířené od nepřátelského týmu, při pomalém posunu těžkých tanků směrem k nepřátelské základně. Děla těžkých tanků umožňují odstřelovat nepřátele a trefovat jejich slabá místa. S ohledem na jejich nízkou pohyblivost je účinná taktika vyčkávat a reagovat na pohyb nepřátelského týmu. Poté nepřátele zadržet a s pomocí německých stíhačů tanků je dostat z bojiště. Pro účinnější využití pancíře je důležité úhlovat tank a tím zesílit přední pancíř a tím odrážet střely, případně je absorbovat bez poškození. Pancíř je na vysoké úrovni ze všech stran tanku, krom slabšího předního spodního plátu. Německé těžké tanky mají tři větve: První míří na tank Porsche (Maus), druhá na tank Krupp (Panzer VII) a poslední na tank Henschel/Entwicklung (E-100). Všechny tři tanky sdílejí podobné vlastnosti a mají podobné využití s mírnými odchylkami: Herní styl jako odpověď na nepřátelský útok, kde Maus má nejvíce života a E-100 s méně životy je zase o něco pohyblivější. Oba zmíněné tanky jsou jedny z největších i nejtěžších, kdy tank E-100 váží 130 tun a tank Maus dokonce 188 tun, což je osm tun více než "modrá velryba". Krupp (Panzer VII) váží 120 tun a obětuje pancíř na bocích a zadní části tanku za ohromné hodnoty předního pancíře a výrazně vyšší pohyblivost ve srovnání s tanky E-100 a Maus.
Německé stíhače tanků mají dvě výrazně odlišné linie a to od III tieru (Marder II). První je opancéřovaná linie typu Jagdpanzer. Je podobná standardní ruské TD linii s pohyblivými, dobře vyzbrojenými tanky, které mají dobré hodnoty camo. Ovšem na vyšších tierech mění své hodnoty maskování, aby se vyvinuly do tzv "juggernautů" - silné, pomalu pálicí děla. Druhou linií je linie "Waffentrager" (nosič kanónu) nebo také linie "skleněných děl" s tanky, které mají papírový pancíř, ale dobré hodnoty camo. Mají větší děla s rychlejším nabíjením. Tato linie končí u děsivého Grile 15, který má masivní 15 mm dělo s výborným časem nabíjení na tak velký kalibr (14 s). Toto dělo je jedno z nejpřesnějších ve hře.
Německé dělostřelectvo je přesné a docela dobře manévrovatelné, což jim umožňuje rychle změnit pozici po vypálení střely, aby se vyhnuli jakékoli odplatě od nepřátelské artyny, jedná se o tzv. "counter-fire". Společně s americkým vývojovým stromem mají jedinečnou vlastnost, mají druhou dělostřeleckou linii od III-IV tieru. Oddělují se od G. Pz. a spojují se na 5 tieru (Grile). Jedna linie (Wespe linie) je vybavena přesností a rozsahem udělovaného poškození, zatímco druhá linie (Bison linie) zvýhodňuje více poškození a elevaci děla (75) za cenu rozsahu uděleného poškození a kapacity munice. Nemají takovou palebnou sílu jako jejich protějšky, ale jsou bezkonkurenční stran jejich palebné přesnosti. Nicméně německé SPG mají obecně velmi omezený pohyb děla, což vede k častému otáčení podvozku tanku, což může způsobit, že jejich přesnost prudce klesne, pokud se to dobře nenaplánuje. Nejlepší je, udržet je v bezpečí a daleko od bitevní vřavy. Tak jejich přesnost vynikne a stejně tak se vyřeší problém s malým úhlováním děla a delším zaměřením při pohybu. Nejvyšší tiery SPG jsou na rozdíl od těch nižších velké, pomalu se otáčejí, ale jejich výzbroj je někde mezi. Mají silnější a rychlejší odpal střely, ale ne tak přesný jako mají Francouzi či Rusové, ovšem ani tak silný jako mají Američané či Britové.
Lehké tanky
Střední tanky
Těžké tanky
Stíhače tanků
Dělostřelectvo