Torpédoborce
Torpédoborce
Vyvinuty byly na koci 19. století k boji proti torpédovým člunům (odtud pochází jejich původní název „torpedo-boad destroyer – stíhač torpédových člunů“. Torpédoborce začaly postupně samy torpédové čluny nahrazovat, ovšem chyběla jim jejich rychlost a provozní dosah. Ovšem s postupem času a vývojem motorů byly tyto nevýhody eliminovány a samotné torpédoborce byly vyvíjeny tak, aby umožňovaly plnění rozličných funkcí. Tomu nahrával také fakt, že provoz torpédoborců byl, ve srovnání s jinými námořními jednotkami, levnější a vývoj byl rychlejší. Významný vliv na vývoj torpédoborců po První světové válce měly velmi úspěšné torpédoborce Royal Navy tříd V a W. Ale ani ostatní námořnictva se nebály experimentovat a v designu nových tříd uplatňovat vlastní získané zkušenosti. Například Imperial Japanese Navy, vědomo si svých nedostatků v oblasti výrobních kapacit v porovnání se západními národy, věnovalo zvýšenou pozornost vývoji torpéd a patřičně své návrhy torpédoborců přizpůsobovalo. S koncem Druhé světové války, nástupem raketových technologií a rozšiřování provozu vrtulníků se torpédoborce staly základem všech moderních námořnictev.
Torpédoborce obecně mají nejmenší množství bodů výdrže. Tato skutečnost je alespoň částečně eliminována faktem, že postrádají citadely. To znamená, že největší poškození z jednotlivého granátu se rovná 33% z maximálního poškození granátu. Torpédoborce vynikají v rychlosti, manévrovatelnosti, v nízkých hodnotách detekovatelnosti a jejich hlavní a nejnebezpečnější zbraní jsou torpéda. Správné použití torpéd ostatně přímo koreluje s tím, jak efektivně se Vám torpédoboce podaří hrát (i přes rozdíly u jednotlivých národů). Torpéda totiž mohou vážně poškodit nebo přímo zničit jakýkoli typ a třídu lodě, aniž by nutně došlo k odhalení polohy útočníka. To z nich činí velice efektivní skryté zabijáky. Salvu dobře umístěných torpéd můžeme považovat za určitý akt umění. Není nic krásnějšího, než zasadit smrtící úder nic netušícímu nepříteli, před kterým se zničehonic zjeví salva torpéd, vytorpédování lodě zpoza hrany ostrova nebo nachytání nepřítele proplouvajícího úžinou. Nicméně, na rozdíl od střel vypálených hlavní baterií, je třeba počítat se skutečností, že torpéda jsou mnohem pomalejší, nepřátelé skrytí za ostrovy jsou dokonale chráněni a především torpédům je jedno, zda-li explodují při nárazu do lodě protivníka či spojence. Velitelé torpédoborců by proto vždy měli brát v potaz pohyby spojeneckých lodí, aby nedošlo k neúmyslné potopení spojence namísto nepřítele.
Umístění torpédometů můžeme rozdělit do dvou základních konfigurací: první z nich může vypouštět torpédo po obou stranách lodě. Je tvořena torpédopety umožňujícími otáčení v rozsahu 360°. Druhá konfigurace umožňuje odpalovat torpéda pouze na konkrétní stranu lodě. Oba tyto způsoby konfigurací mají své vlastní výhody a nevýhody: lodě využívající torpédometů s možností otáčení o 360° mají větší horizontální operační rozsah jejich nasazení, mohou jednoduše vypálit veškerá nesená torpéda v jednom směru a na jeden cíl a poté se jednoduše stáhnout zpět do bezpečí. Torpédomety jsou ale často v této konfiguraci umístěny přímo na palubách lodí a tím pádem jsou velice náchylné k poškození, které je může vyřadit z činnosti. Torpédomety umístěné po stranách lodi jsou naopak často chráněny, ale jejich horizontální operační rozsahy jsou často limitovány (i když tato nevýhoda je částečně kompenzována faktem, že zamíření torpédometů netrvá tak dlouho), což ma za následek nutné, mnohdy nebezpečné, manévrováni lodi tak, aby bylo možno z torpédometů vypálit.
I přes skutečnost, že často se jedná o univerzální plavidla, můžeme napřít národy pozorovat rozdíly. Japanese torpédoborce, v porovnání s loděmi jiných národů, postrádají palebnou sílu, jsou extrémně zranitelné a nezbývá jim nic jiného, než se, v případě zpozorování, dát na ústup. Na druhou stranu ale mohou provádět torpédové útoky z velkých vzdáleností, aniž by při tom hrozilo jejich odhalení. Jejich torpéda jsou navíc velice silná. Torpédoborce United States se hodí spíš na "brawling". Mají nejrychlejší rychlost palby dělostřelectva a dobře vybalancovaná torpéda, i když jejich dosah nijak zvlášť nevyniká. Nicméně rychlost vypálených granátů není zvlášť vysoká, což činí jisté problémy při střelbě na rychle se pohýbující cíle a na vyšší vzdálenosti. Na torpédoborce United States je ale možné již od V. Tieru namontovat vyylepšení Obranná protiletadlová palba (), které je standardně dostupné pouze na křižnících, což z nich činí poměrně překvapivě efektivní protiletadlová plavidla. Russian and Soviet torpédoborce lze témět považovat za lehké křižníky, k čemuž je předurčuje především jejich dělostřelecká výbava. Jejich torpédová výzbroj je totiž na daný Tier podprůměrná a spoléhat nemohou ani na detekovatelnost. Místo toho se spoléhají na svou úžasnou rychlost, což je činí velmi obtížně zasáhnutelné nepřátelskou palbou. Mají velké množství bodů výdrže, v čemž převyšují lodě ostatních národů a jejich dělostřelecká výbava by určitě neměla být brána na lehkou váhu. A konečně torpédoborce German můžeme svými charakteristikami umístit mezi torpéoborce Sovětská a Americké. Mohou se chlubit nadrpůměrnou detekovatelností, dobrou balistikou palby hlavní baterie a torpédy s dlouhým dosahem. Nicméně nižší rychlost otáčení věží a nižší rychlost kormidla, kombinovaná s velkými oblouky zatáčky, z nich činí lodě, které nejsou příliš obtížné na zasažení nepřátelskou palbou a problematické může být také jejich užití v soubojích na nízkou malou vzdálenost. Jejich smoke screen má navíc nejkratší dobu aktivace ze všech ostatních torpédoborců. Na druhou stranu mají Německé torpédoborce, již od nižších Tierů přístup ke spotřebnímu doplňku Hydroakusticý vyhledávač (), což z nich činí nebezpeční lovce nepřátelských torpédoborců, které jsou zvyklé se zdržovat k vouřových clonách.
Torpédoborce také mají dva základní spotřební doplňky: Kouřový generátor() a Posílení motoru. Kouřový generátor() pokládá každých pár sekund kouřovou clonu, která torpédoborec skryje (nebo cokoli jiného) po tak dlouhou dobu, dokud v ní torpédoborec zůstane, nebo ji nechá položenou mezi sebou samým a nepřítelem. Kouřová clona nicméně může účinkovat oboustranně; může schovat i nepřítele, pokud vpluje za nebo do ní. Kouřová clona také neskryje loď ve vzdálenosti menší než 2 km nebo pokud se loď nachází v účinné oblasti aktivního Hydroakusticý vyhledávač () nebo Přehledový radar (). Posílení motoru zvyšuje výkon motoru torpédoborců o 8%. Zvyšuje jejich mobilitu, což je činí ještě obtížněji zasažitelnými.